O Záhorovicích se dá hovořit jako o jedné z kolébky Ondrušků, kteří se od 17. století rozšířili po celé republice i do zahraničí (Argentina, USA). Ještě donedávna historikové napočítali v Záhorovicích na 35 rodů Ondrušků, jež se rozdělovali a dodnes rozdělují podle přezdívek, viz. dolní část stránky - Rozdělení rodu Ondrušků.

JAK JSEM SPJATÝ S VAŠÍ OBCÍ ZÁHOROVICE ?
Posledním narozeným v Záhorovicích byl můj praděda František Xaver Ondrušek (18.10.1885), na čísle popisném 137. Jeho ženou byla Jana Pálová. Našemu rodu se říkalo „Vašónové".
zahorovicko_m.jpg
© PLANstudio s. r. o.

Historický původ jmen v Záhorovicích:

Následující text jsem obdržel od pana Františka Mazáče ze Záhorovic, který jej zase získal od pana Vladimíra Kašpárka. Oběma tímto děkuji za úžasnou práci.Opis studie některých jmen v Záhorovicích podle pana Vladimíra Kašpárka, které mě laskavě poskytl ještě před rokem 1980. Z roku 1589 je první písemná zmínka v olomoucké matrice o příjmeních v záhorovicích. Kromě dnes již neznámých jmen, které se již v naší obci nevyskytují se zde nacházejí jména. Tomáš Wiczenů, Janek Urbanců, Jan Kúdelů, Janek Daňků, Jíra Mitličků, Tomáš Matějů, Jan Neradů, Martin Hašinů, Jíra Matoušů. Ostatní zde uvedená jména jsou dnes v Záhorovicích již neznámá. Podotýkám, že jména nemajetných občanů se v této matrice nevyskytují.

Andrlík - Původně Handrlík (Handrlák) obchodník se starými hadry.
Bosák - Zřejmě člověk chodící bosky,což bývalo obvyklé
Daněk - Zřejmě podle křestního jména Daniel
Dostál - Jméno obvyklé v Bojkovicích
Dvořák - Dost rozšířené jméno asi majitel většího dvora
Formánek - malý forman Graja - Původ jména neznámý
Hamada - Po roce 1623 zůstal v Záhorovicích turecký voják nemocný na mor. Po uzdravení zůstal a oženil se. Rod Hamadů se pak rozšířil po celém kraji. Ha-ma-da, (v překladu skalní step)
Hasoň (hasík) - zřejmě od hasení. V každé obci se nacházel poddaný, který byl určený jako vedoucí při hašení ohňů.
Hamšík - Původ jména neznámý, dost se vyskytuje na Slovensku, pravděpodobně se rod přistěhoval.

Po třicetileté válce se z východního Slovenska (Gemerské župy), kde měl své panství strýc Gabriela Sserenyiho, přistěhovalo několik rodů. Další rody se zde usadily po nájezdech Kuruců 1708-1712

Chytrý - Původní jméno vyskytující se v Nezdenicích.
Jančář - Jančařík Od janičář poturčený křesťanský zajatec později voják.
Kašpárek - Zdrobnělina jména Kašpar
Kosina - Jméno přistěhované zřejmě od kosení.
Koudela - Původní záhorovské jméno kúdela odpad z konopí
Kramář - Dříve obchodník
Kratěna - Krátký
Krč - Původně křeč
Mareček - Od jména Marek
Matějík - Zřejmě od jména Matějů nebo od křestního Matěj
Mazáč - potomci italského přistěhovalce do Olomouce, v roce 1690 nájemce panského mlýna ( Johan Mazzacco)
Milička - možný původ od rodu Mikličků, nebo od jména Milíč
Nerada - Původní jméno Neradů Zřejmě od neradostného člověka.
Ondrůšek - Podobně jako jméno Hamšík je pravděpodobný příchod s přistěhovalými z gemerské župy. Zřejmě měl rod mnoho členů. Stále je to nejrozšířenější příjmení v Záhorovicích. Vyskytuje se v ve dvou podobách. Ondrušek a Ondrůšek. Proto, aby byly rodiny snáze indetifikované používají se v Záhorovicích přezdívky. Vozár, Švec, Šmatlavý, Kramář...
Soja atp. Podle charakteristiky, nebo podle jména manželky.
Pavlacký - Přistěhovaný z Nivnice
Prný - Jméno se vyskytovalo již před 2.husitskými válkami na záhovických kopanicích.
Šašinka - Zřejmě z přezdívky rodu Hašinů. Ještě v mládí pana Kašpárka se běžně přezdívalo Šašina - Hašina
Valášek - přistěhovaný z Valašska po roce 1777
Václavík - jméno obvyklé v Pozlovicích,Sehradicích viz prof. Václavík, asi od křestního jména Václav. Na Starém Světlova byl purkrabí Wácslav
Víceník - asi z púvodního jména Wiczenů
Valíček - Přistěhovaný z Hané - rod známých mlynářů a hudebně nadaných lidí. Původ neznámý.

HISTORIE ZÁHOROVIC

Historie obce je velmi stará, doložené zápisy svědčí o tom, že existovala již ve XIV. století. První zmínka o Záhorovicích je z roku 1373, kdy zde stál jen dvůr a mlýn. Držitelem byl vladyka Pešík ze Záhorovic. Název obce je odvozen od slova "za horou", tj za lesem. Název obce se stále měnil až do roku 1924, kdy název zůstal ZÁHOROVICE. Od roku 1481 je ves součástí novosvětlovského panství a nastává časté střídání majitelů. Vznikají také vazby k sousední obci Nezdenice jako důsledek společných majitelů obou míst (společný kostel, fara a hřbitov). Záhorovice vždy trpěly pro svou polohu na moravsko-uherském pomezí. Nájezdy Husitů, Tatarů nenechali obec bez újmy (lidi sekali a stínali, mnoho domů i s obyvateli zapálili).
V roce 1604 vypuklo protihabsburské povstání pod vedením Štěpána Bočkaje. Bočkajovci vtrhli podkarpatskými průsmyky na Moravu a ničili a loupili v pohraniční oblasti. Dne 16. 6. 1605 byly vypleněny i Záhorovice.

Útrapy, při nichž bylo pobito a zajato velké množství lidí, byly vystupňovány povodněmi, které zničily obilí na polích. Jako kořist byl odvlékán dobytek a k jeho úbytku došlo též v souvislosti s dobytčím morem. Na morovou nákazu zemřelo v roce 1606 rovněž mnoho lidí. Nájezdy se ještě několikrát opakovali až do roku 1709, kdy v obci zůstává pouze 45 usedlíků a 5 pustých domů. Obec se začíná rozvíjet. V roce 1831 přešla přes Záhorovice poražená pruská vojska a nechala zde mrtvého vojína, který zde zemřel na choleru. Zamořil tak obec, kde zemřelo 65 občanů. Tito mrtví jsou pochováni na samostatném hřbitůvku. Tuto událost dodnes připomíná kamenný kříž a tři urostlé lípy

Záhorovice v 19. - 20. století

XIX. století bylo pro rozvoj obce rozhodujícím obdobím. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství, ale protože naše obec patřila k chudším vesnicím, vykoupila se z roboty až v roce 1885. Již v roce 1837 byla budována hlavní silnice od Uherského Brodu do Bojkovic a v roce 1887 zde byla zřízena železniční zastávka vlárské dráhy (280 m nad mořem). Školou náležela obec do Nezdenic, školní budova v Záhorovicích byla postavena v roce 1892 na místě obchodu. Nová škola byla postavena v roce 1892 (na dnešním místě) a v roce 1912 k ní byl přistavěn zadní trakt. Po více než sto letech (v roce 1997) prošla budova školy generální opravou. Žáci vyšších ročníků navštěvovali měšťanskou školu v Bojkovicích od roku 1919. Mateřská škola je z roku 1945. V roce 1899 došlo k založení spotřebního družstva "Svornost", v roce 1951 přejmenováno na Jednotu. K nejstarším spolkům v obci patří Sbor dobrovolných hasičů (1892) a Sokol (1919). V letech 1911 - 1914 byli všichni muži povinni vojenskou službou odvedeni do c.k. rakousko-uherské armády a bojovali na frontách 1.světové války. Za německé okupace byly z obce odsunuty do koncentračního tábora všechny rodiny cikánského původu.
1. května r. 1945 byla obec osvobozena útvary 40.rumunské armády, která bojovala ve svazku 2.ukrajinského frontu pod velením maršála SSSR Rodiona Malinovského. Při osvobození obce byly některé domy zničeny dělostřeleckou palbou a dva občané - Vozárik P. a Bosák J. - byli zabiti, několik osob rovněž zraněno. Po válce roku 1949 vzniká v obci prádelní družstvo, v červnu téhož roku drůbežářské družstvo a na podzim bylo ustanoveno JZD s 30 členy.

Vznik příjmení: ob. jméno Ondřej, Andreas, tj. mužný, statný, odvážný, Ondík, Ondra, Ondra, Ondráček (1433), Andreas alias Ondraczek, Ondračka, Ondrášek, Ondrejka, Ondrius, Ondrouch, Ondroušek, Ondrovčák, Ondrovčík, (zdrob. jméno Ondrovec), Ondruch, Ondrůj, Ondrus, Ondruš, Ondrušek, Ondrůšek, Ondruška, Ondryaš, Ondrys, Ondryšek, Ondřejček, Ondřejka, Ondřejovský (Ondřejov, Ondřejovec, Ondřejovice), Ondrůch, Ondříček. Viz. též s předponou Vo-
Naše příjmení, Moldanová Doubrava, vydala Mladá Fronta v roce 1983


- Vašón -
rod Lukáše Ondruška (*1979), přezdívka vznikla podle prapradědy Václava (čp.137)
- Václavíkovi, Václavíci
- rod Josefa Ondruška-Neradíka. Přezdívka vznikla podle domu rodiny Václavíkových, kde právě později žil Josef Ondrušek se svojí manželkou. Václavíci zanikli, neboť neměli děti.
Kramáře - Ondrůškovi v č.76.
- Šmatlaví - Ferdinand, když přišel domů z 1. světové války na dovolenou jel orat a o radlici na pluhu utržil těžký úraz a následkem toho velice chrómal až do smrti. Druhá, ale mnohem pravděpodobnější historka vypráví o Ferdinandu, který šel během své dovolené pytlačit, sedl si na pařez a dřímal. Údajně měl přiběhnout kanec a kousnout ho do nohy. Jde o rod Jaroslava Ondruška *1959, v rodu byli obchodníci.
- Šína
- rod Vincence Ondruška (*1877), čp. 62. Prý proto,že měli koně šimla, to znamená bílého a měli pacholka, který měl vadu řeči, a tak mu říkal "Šína". Říkají jim tak dodnes.
- Soja/Soječka - ještě se jim říká o vody otec i syn oba Josefové. Ondrůšek Josef "Soják" synovec Soječky, zemřel nedávno náhle.
- Ševci - Z rodu Ondrůšků "Ševců" jsou tři synové a jejich otec Alois opravdu ševcem byl. Takže ta přezdívka není až tak stará. Užívá se jí dodnes. Alois začínal s nedávno zesnulým Tomášem Baťou ml.
- Neradíci - rod od Markéty Ondruškové (*1987), podle rodu prababičky Neradové.
To byla chalupa naproti kapličky, chalupa je prodaná, pravnuk i pravnučka bydlí v Záhorovicích. Neradíci jim dnes řekne málokdo.
- Vozáři - povozníci. "Vozár" byla kdysi dávno hospoda. Bylo to určitě z
rodu Ondrůšků, bývali v "Bánovské uličce" a říkalo se jim "Vozáři".
- Metynáče /Metyna - údajně podle dědečka Mětoděje. Je to rod Zdeňka Ondrůška, kterému je dnes 60 let. Tato přezdívka se běžně používá, přestože Zdeňci tohoto jména jsou v Záhorovicích tři,ale každý z jiného rodu.
- kovářovi - otec Josef byl kovářem
- Starosté, Pepečáci (dnes Emilovi) - Emil, první poválečný předseda MNV.
Na čísle 137 bývali také Ondrůšci, zemřeli a
zůstal syn Vladimír, říkali mu nebo jim
- Pupránci - On studoval a vypomáhala mu babička nebo tetička. Ta babička (tetička) měla za zetě Josefa Šašinku z rodu, kterému říkali "Krajčíři". Vlaďa si pak vzal za manželku Marii Kramářovou z "Drahů", její otec byl kožkař.
- Ďurďáci - rod Josefa Ondruška narozeného 13.7.1926, přezdívka vznikla od toho, že tato větev Ondrušků byla tvrdohlavá.
- Dodoši - rod Zdeňka Ondruška čp.365, původ přezdívky zatím nezjištěn.
- Frajerek
- Lidůj/Lida- rod Stanislava Ondruška
- Ladžané - rod Ludvíka Ondrůška (*1905)
- Potočci
- Bumbalík - přezdívku má Josef Ondrůšek z čp.290, jehož mistr v práci se takto jmenoval. Přezdívka mu již zůstala.

Většinou se rody začaly přezdívat podle zaměstnání, nebo podle jména původníchmajitelů domků, případně i podle příjmení manželky.Ještě v nedávné době žilo v Záhorovicích 46 (!) rodů Ondrůšků nebo Ondrušků, dnes je to zhruba 21 rodů.
Lukáš Ondrušek © 2005-2011
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one